Digitalizace stavebnictví některé zklamala.
AI jí dává druhou šanci
Autor: Lukáš Kluch, Vojtěch Zeman, 2025
Zdroj: www.silnice-zeleznice.cz
Desítky systémů, stovky tabulek, žádná přidaná hodnota. Tak vypadala digitalizace stavebnictví ještě donedávna. Dnes se ale ukazuje, že problém nebyl v lidech ani v softwaru. Chyběl mozek, který by data spojil dohromady. Umělá inteligence mění pravidla hry. Dělá z digitalizace komplexní strategii, nástroj skutečné efektivity, nejen nákup aplikací.
Vezměme si pro příklad stavbu z roku 2019: tištěné výkresy, ruční zápisy do deníků a Excelů, kde se ručně zadávaly faktury a přepisovaly objemy. V kanceláři se po večerech dohledávaly chybějící údaje a opravovaly smazané vzorce v rozpočtu.
Digitalizace slibovala zlepšení přes nový software a metodu BIM, avšak technologie donedávna uměla pouze evidovat, ale nerozuměla kontextu.
Chybělo propojení informací:
• Software nerozpoznal, že „základová deska – etapa A“ z rozpočtu je to samé jako „betonáž“ v harmonogramu.
• Nedokázal propojit fotku výkopu s konkrétním záznamem stavebního deníku.
Lidé byli nuceni fungovat jako spojovací článek mezi světy, které spolu nekomunikovaly. Výsledkem bylo dvojnásobné zadávání dat, chyby, neaktuální informace a pocit, že technologie překáží.
Frustrace pramenila z toho, že digitalizace neřešila význam dat, ale pouze jejich sběr. Systémy nerozuměly jazyku stavby (směsi, kubíky, revize), a proto nedokázaly propojit informace do celku.
I přes obrovské investice do licencí a školení se procesy nezlepšily – místo digitalizace práce vznikla digitalizace administrativy. Lidé měli pocit, že slouží systému, nikoli naopak.
KONEC SLEPÉ DIGITALIZACE: ÉRA INTELIGENTNÍCH SYSTÉMŮ
Poslední roky ukázaly, že samotná digitalizace bez kontextu zkrátka nestačí. Stavebnictví bylo zahlcené daty, ale beze smyslu. Firmy měly tisíce řádků v tabulkách, gigabajty dokumentace v cloudu, stovky výkazů, a přesto nedokázaly jednoduše odpovědět na základní otázky: Kolik nás ta stavba opravdu stojí? Kde vznikají ztráty? Proč máme zpoždění?
Problém nebyl v lidech ani v ochotě používat technologie. Chyběl mezičlánek – „mozková kůra digitalizace“, která by uměla číst, chápat a vyvozovat. Něco, co rozumí významu slov, vztahům mezi dokumenty a souvislostem mezi fotkami, čísly a rozpočty.
A právě tady přichází druhá šance. Umělá inteligence vstoupila do fáze, kdy dokáže dělat to, co digitalizaci dlouho chybělo – chápat kontext. Moderní modely, ať už jazykové, nebo vizuální, dokážou rozpoznávat nejen text, ale i obsah dokumentů, technických výkresů, fotografií a postupů. Aktuálně už nejde jen o ukládání dat, ale o jejich interpretaci.
LLM, ROZPOZNÁVÁNÍ OBRAZU A AGENTI: JAK STROJE ZAČALY CHÁPAT STAVBU
Vývoj v oblasti velkých jazykových modelů (LLM – Large Language Model) způsobil zlom, který si málokdo na stavbě uvědomuje. Tyto modely nejsou jen „chytré chaty“, ale složité neuronové sítě, které dokážou zpracovat rozsáhlé textové i vizuální vstupy, pochopit jejich kontext a odpovídat na otázky s překvapivou přesností.
Ve stavebnictví tato technologie otevírá úplně nové možnosti:
• Analýza dokumentace: AI dokáže projít tisíce stran projektové dokumentace a najít rozpory, kolize či chybějící údaje.
• Rozpoznávání obrazu: Fotografie z dronů nebo mobilů umí AI třídit podle stavebních etap, kontrolovat bezpečnost práce nebo porovnávat skutečný stav s modelem.
• AI agenti: Kombinace LLM a rozpoznávání obrazu umožňuje vznik „digitálních kolegů“ – agentů, kteří plní konkrétní úkoly. Jeden může hlídat harmonogram, druhý kontrolovat shodu rozpočtu s fakturací, třetí sledovat stav výstavby podle fotodokumentace.
NLP A RAG: KDYŽ STROJE ROZUMÍ JAZYKU STAVBY
Problém nebyl v lidech ani v ochotě používat technologie. Chyběl mezičlánek – „mozková kůra digitalizace“, která by uměla číst, chápat a vyvozovat. Něco, co rozumí významu slov, vztahům mezi dokumenty a souvislostem mezi fotkami, čísly a rozpočty.
A právě tady přichází druhá šance. Umělá inteligence vstoupila do fáze, kdy dokáže dělat to, co digitalizaci dlouho chybělo – chápat kontext. Moderní modely, ať už jazykové, nebo vizuální, dokážou rozpoznávat nejen text, ale i obsah dokumentů, technických výkresů, fotografií a postupů. Aktuálně už nejde jen o ukládání dat, ale o jejich interpretaci.
LLM, ROZPOZNÁVÁNÍ OBRAZU A AGENTI: JAK STROJE ZAČALY CHÁPAT STAVBU
Natural Language Processing (NLP) je technologie, která umožňuje strojům rozumět lidskému jazyku, včetně odborných výrazů a zkratek (např. převod lidského dotazu na SQL příkaz).
Ve stavebnictví je NLP klíčové, protože stavební deníky, výkresy a komunikace obsahují obrovské množství cenných informací.
Dřívější inovativní přístup firem k analýze dat zahrnoval vytvoření reportů profesionálem v nástrojích jako PowerBI. Nevýhodou však bylo, že každá nová informace či změna vyžadovala novou analýzu, vývoj a odladění reportu. Moderní NLP systémy nyní umožňují plné propojení s koncovým uživatelem, který si potřebné iterace provádí sám a personalizovaně.
Moderní NLP systémy dnes umějí:
• Porozumět terminologii („betonáž desky“, „demontáž lešení“).
• Extrahovat konkrétní údaje (objem prací, termíny, zhotovitele).
• Převádět volný text do strukturované podoby pro reporting.
• Analyzovat náladu v komunikaci a upozornit na konflikty.
Teprve Retrieval-Augmented Generation (RAG) proměnil NLP v praktický nástroj. Zatímco LLM pracují s obecným modelem, RAG propojuje tento model s reálnými daty konkrétní organizace (deníky, smlouvy, výkazy). AI se tak neptá jen „co vím z tréninku“, ale i „co je napsáno v našich dokumentech“.
RAG dokáže vyhledat relevantní informace z různých zdrojů (BIM model, rozpočet, harmonogram, stavební deník), propojit je a odpovědět lidským jazykem na komplexní dotazy jako:
• „Kolik betonu jsme objednali pro etapu B?“
• „Jaké změny byly schváleny u projektu XY?“
• „Kde jsme překročili rozpočet o více než 10 %?“
RAG je onen „mozek“, který digitalizaci chyběl. Umožňuje vytvářet informační toky, které data nejen sbírají, ale hlavně jim rozumí.
BIM: OD SLOŽITÉ TEORIE K RENESANCI DÍKY AI
BIM měl být kdysi odpovědí na všechny problémy digitalizace. Měl sjednotit procesy, data i role.
Realita však byla jiná – BIM se stal pro mnoho firem symbolem složitosti. Každý projektant měl svůj software, každý investor své požadavky, a co fungovalo na papíře, ztroskotalo na přenosu mezi systémy.
V praxi vznikl BIM paradox: čím víc informací model obsahoval, tím hůř se s ním pracovalo. Navíc lze konstatovat, že v rámci českého BIM diskursu jsou požadavky na datové objemy poměrně robustní.
AI však může tuto situaci změnit. Díky nástrojům pro automatické čtení, vyhledávání a interpretaci dat se z BIMu může stát opět to, čím měl být od začátku – inteligentní digitální dvojče stavby, které zjednodušeně řečeno propojuje rozpočet, harmonogram, dokumentaci i provoz.
Tam, kde dřív BIM vyžadoval rozsáhlé ruční správy dat a specialisty na každou změnu, dnes může AI zvládnout z velké části sama.
Například:
• Identifikuje chybějící parametry modelu.
• Upozorní na rozdíly mezi projektem a realizací.
• Dokáže automaticky generovat výkazy a kontrolní reporty.
Díky AI tak BIM konečně získává praktickou hodnotu. Může se stát živým ekosystémem, který se učí z dat, reaguje na změny a pomáhá řídit stavbu v reálném čase.
DIGITALIZACE BEZ AI? JAKO TĚLO BEZ MOZKU
Digitalizace bez toho, čemu se dnes říká AI, byla jako tělo bez mozku – pohybovalo se, ale bez koordinace.
Dnes, díky kombinaci AI technologií – LLM, NLP, RAG, rozpoznávání obrazu a agentům – se situace zásadně mění. Poprvé v historii můžeme propojit všechny vrstvy stavebního projektu do jednoho smysluplného celku.
Ale stejně jako při navrhování stavby nestačí mít jen zedníky a bagry, i při zavádění AI nestačí mít software, nebo si zaplatit Copilota nebo GPT. Firmy potřebují architekta strategie – odborníka, který rozumí stavebnictví i datům, dokáže navrhnout informační tok a vybrat správné nástroje. Poradit z praxe.
AI může stavbu zefektivnit, ale bez správného vedení ji může i zpomalit. Její hodnota není v technologii, ale v tom, jak je zasazena do lidských procesů. Aby se z AI stal skutečný nástroj pro řízení projektů – a nejen experiment – je nezbytné zajistit promyšlený rámec, kvalitní správu dat, odpovědnost a procesní disciplínu.
Budoucnost digitalizace ve stavebnictví proto nestojí v opozici k minulosti – navazuje na ni. Staví na zkušenostech, které firmy získaly, na lekcích z neúspěšných implementací i na pochopení, že technologie je jen prostředek.
To, co rozhodne o úspěchu nové éry digitalizace, nebude množství aplikací, ale schopnost vést data, procesy a lidi jedním směrem. A právě v tom spočívá druhá šance, kterou stavebnictví k digitalizaci dostává.
Zeptejte se narovinu.
Odpovíme stejně.
Změna bolí méně, než stagnace.